Velikost:: výška v kohoutku 270 - 360 cm, celková výška 400 - 580 cm Váha: samci až 1.000 kg Počet mláďat: 1 Délka březosti: 14 - 15 měsíců Výskyt: buš a savany severovýchodní Afriky Potrava: rostlinná - větvičky, listí Aktivita:denní Způsob života: tvoří menší stáda Žádná zvířata nejsou tak svérázná jako žirafy. Jsou ze všech savců nejvyšší a na této výšce se nejvíce podílejí krk a nohy. Žirafa má také velmi nezvyklý tvar těla, její hřbet se sklání prudce dolů. Druh žirafa má devět poddruhů, které se od sebe liší zbarvením a tvarem skvrn. Brněnská zoologická zahrada chová samce Jamieho, který pochází ze Zoo Whipsnade a 2 samice Janin a Janette, které pochází ze Zoo Dvůr Králové nad Labem. |
![]() |
Březen 2008
Referát o Žirafách
21. března 2008 v 22:38 | kikča | referátyReferát o Lvich
21. března 2008 v 22:35 | kikča | referátyJako jediní z kočkovitých šelem, žijí lvi ve společenstvích. ranění, žije potulně. Samci a . Lvi jsou však fyzicky zdatnější než samice, což se projevuje např. u dělení kořisti. Smečka vydrží beze změny i několik roků. . . Pokud mladí samci neodejdou sami, někdy se tak stává i u samic, jsou ve věku 3,5 let vyhnání. samci. Tato skupinka se pak vyskytuje v blízkosti jejich dosavadní smečky a při sebemenším náznaku slabosti či stáří jejich hlavního samce ho vystřídají. Obvykle se tak stává po dvou až třech letech. Ač lev působí dojmem, že nechává lovit slabší samice a sám se jen přiživuje, není to pravda. Pro smečku také něco dělá, značkuje teritorium močí a řevem a společnými silami odhání vetřelce. Pro lvy je výhodné mít stále teritorium, neboť dobře poznají krajinu, terén a zvířata v ní, což jim zaručuje větší bezpečí. Jen 5% volně žijících samic bere svá odrostlá mláďata na lov, ve smečce se tak chová 23 %. Vetře-li se do smečky cizí jedinec, zpravidla se nekoná souboj. Pocítí-li protivník, že je slabší, dá se sám na ústup. Souboj mezi lvy, kteří jsou na tom silově stejně, nezřídka končí smrtí i vítězstvím poraženého. Jelikož lev žije na volném prostranství, kořist lva snadno zpozoruje. Samostatně lovící samci někdy v boji zahynou. Větší šanci na úspěch mají jednoznačně lvi lovící v párech nebo i v početnějších skupinách. Úlovek zajišťují z 80 - 90 % lvice. Lev není v lovu tak zdatný jako samice, až 75% jeho potravy sestává z masa, které nalovili samice, ze 12% je to maso ukradené jiným šelmám a 13% lvův úlovek.
Samec od samice velmi liší a to nejenom hřívou, ale také vzrůstem. Jeho tělo je o 20-50 % delší než štíhlejší a svalnatější tělo samice. Hřívá začíná lvu růst ve dvou letech. Mezi 5-6 rokem naroste do velikosti až 24 cm. S přibývajícím věkem tmavne, od béžové se postupně přes ryšavou a hnědou dostává až k černé. Hřívá není u každého jedince stejná. Dlouhá hříva roste na temeni hlavy, po stranách lící, na krku, loktech, ramenech, plecích a na břiše, zato krátká roste kolem celé přední části hlavy a na krku. Dlouhá a velká hříva může zastrašit protivníka a také při soubojích chrání rány mířené na okolí, kde roste. Vlnatá srst mláďat je plavá a posetá hnědými skvrnami, které se věkem ztrácejí (někdy zůstanou na břiše nebo na vnitřní straně stehen). Srst dospělého jedince je shodná s barvou suché trávy v savaně. Lví špičáky dosahují velikosti až 6 cm, spolu s drápy patří k obávaným částem živého lva. Čelisti jsou uzpůsobeny spíše k chycení kořisti než ke žvýkání. Lví ocas je zakončen chomáčkem černých chlupů, v nichž se skrývá 6-12 mm dlouhý rohovitý výrůstek ve tvaru ostruhy. Ocasem se ohání a brání se tak proti mouchám. Pohybem ocasu také vyjadřuje zlost a špatnou náladu.

referát o ledním medvědovi
20. března 2008 v 19:20 | kikča | referátyŘÁD: Šelmy
ČELEĎ: Medvědovití
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
- je to SAVEC
Výška vzpřímeného těla: 2.4 - 3.3 m
Délka těla: 2.5 m
Hmotnost:
samci 400-600 kg
samice 300-400 kg
Potrava: tuleni, mršiny i rostliny
Chování: samotář, občas ve skupinkách u zdechliny
Délka života: neznámá
Pohlavní dospělost: ve 3.-5. roce
Doba páření: od konce března do začátku června
Délka březosti: 7-8 měsíců
Velikost vrhu: obvykle 2 mláďata
Výskyt: Na jižním okraji arktického ledového pásma, v Grónsku, na pobřeží Severní Ameriky a severní Asie.
Ochrana druhu: Na všech územích, kde se vyskytuje, je dnes medvěd lední chráněn a jeho lov je kontrolován. Po druhé světové válce došlo k drastickému poklesu jeho početních stavů, a to až na pouhých 5000 zvířat. Současný stav je odhadován asi na 40 000 a jeho budoucnost závisí na ochraně Arktidy.
ZAJÍMAVOSTI:
Medvěd lední je spolu s medvědem kodiakem a medvědem kamčatským třetí největší suchozemskou šelmou na světě.
Medvědi lední mají obzvlášť vyvinutý čich. Jsou schopni větřit mrtvou velrybu na vzdálenost až 30 km a doupata tuleňů najdou, i když leží více než jeden metr hluboko pod sněhem.
Černý čenich medvěda ledního je za jasného dne viditelný dalekohledem na vzdálenost až 10 km. Pokud se medvěd plíží za kořistí, přikrývá si čenich tlapami, aby nebyl předčasně zpozorován.
Pokud je donucen okolnostmi, dokáže medvěd lední vyvinout rychlost až 40km/h, ale takový běh ho velmi rychle vyčerpá. Obvyklá rychlost jeho chůze je 3-6.5 km/h.
Na souši nemá medvěd lední přirozeného nepřítele. Ve vodě je však napadán mroži, kteří na něj útočí zespodu a kly mu rozpářou břicho. Ještě nebezpečnější je pro něj dravá velryba kosatka.
ČELEĎ: Medvědovití
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
- je to SAVEC
Výška vzpřímeného těla: 2.4 - 3.3 m
Délka těla: 2.5 m
Hmotnost:
samci 400-600 kg
samice 300-400 kg
Potrava: tuleni, mršiny i rostliny
Chování: samotář, občas ve skupinkách u zdechliny
Délka života: neznámá
Pohlavní dospělost: ve 3.-5. roce
Doba páření: od konce března do začátku června
Délka březosti: 7-8 měsíců
Velikost vrhu: obvykle 2 mláďata
Výskyt: Na jižním okraji arktického ledového pásma, v Grónsku, na pobřeží Severní Ameriky a severní Asie.
Ochrana druhu: Na všech územích, kde se vyskytuje, je dnes medvěd lední chráněn a jeho lov je kontrolován. Po druhé světové válce došlo k drastickému poklesu jeho početních stavů, a to až na pouhých 5000 zvířat. Současný stav je odhadován asi na 40 000 a jeho budoucnost závisí na ochraně Arktidy.
ZAJÍMAVOSTI:
Medvěd lední je spolu s medvědem kodiakem a medvědem kamčatským třetí největší suchozemskou šelmou na světě.
Medvědi lední mají obzvlášť vyvinutý čich. Jsou schopni větřit mrtvou velrybu na vzdálenost až 30 km a doupata tuleňů najdou, i když leží více než jeden metr hluboko pod sněhem.
Černý čenich medvěda ledního je za jasného dne viditelný dalekohledem na vzdálenost až 10 km. Pokud se medvěd plíží za kořistí, přikrývá si čenich tlapami, aby nebyl předčasně zpozorován.
Pokud je donucen okolnostmi, dokáže medvěd lední vyvinout rychlost až 40km/h, ale takový běh ho velmi rychle vyčerpá. Obvyklá rychlost jeho chůze je 3-6.5 km/h.
Na souši nemá medvěd lední přirozeného nepřítele. Ve vodě je však napadán mroži, kteří na něj útočí zespodu a kly mu rozpářou břicho. Ještě nebezpečnější je pro něj dravá velryba kosatka.


















wow

